Metody likvidace

Metodiky likvidace lze rozdělit na dvě hlavní skupiny – na mechanické a chemické metody.

Mechanické metody:

  • sečení
  • vyrývání a vykopáváním
  • pastva (v projektu nepoužita)

Chemické metody (resp. chemické a kombinované metody):

  • plošný nebo bodový postřik – selektivním nebo totálním herbicidem
  • injektáž stonků (v projektu nepoužito)
  • nátěr listů nebo nátěr řezné plochy po seseknutí (kombinovaná metoda)

Metody likvidace bolševníku velkolepého – instruktáž  (PDF, 9.8MB)

Mechanické

Sekání

Bolševník lze likvidovat sekáním a to hlavně na plochách, kde nelze použít jiné, zejména chemické způsoby likvidace. Řídký výskyt lze s úspěchem likvidovat i seseknutím nízko u země mačetou nebo nabroušenou lopatou, případně vykopáním celých rostlin. Sesekávání je také možné dále kombinovat s nátěrem herbicidem – viz dále.

K sekání je možné na mechanizaci přístupných plochách použít vhodnou zemědělskou techniku, nejlépe tzv. mulčovací sekačky, kdy nevzniká problém s odklízením posekaných rostlin. Okraje ploch je třeba vždy dosekat křovinořezem nebo ručně mačetou apod. Ponechání kvetoucích rostlin na okrajích zemědělsky využívaných ploch je velmi častým nedostatkem mechanizovaného sečení.

Ostatní plochy je možné sekat křovinořezy, mačetou nebo nabroušenou lopatou na dlouhé násadě. Zejména při práci s křovinořezy je třeba dbát zvýšené opatrnosti a zajistit bezpečnost pracovníků i ostatních osob v okolí zásahu .

Sečení je nutno provádět min 2x, ideálně 4 x ročně.

První seč
První seč

První seč je nutno provést krátce před rozkvětem (cca konec května – červen). Správné načasování je velmi důležité, v případě že se zásah provede příliš brzy (před vrcholem kvetení), zůstane rostlinám dostatečné množství nashromážděných zdrojů pro další rychlou regeneraci. Pokud naopak dojde k zásahu pozdě, vzrůstá riziko uvolnění semen ze sekaných rostlin, protože v době plného květu postranních okolíků jsou na vrcholovém okolíku již založena semena, schopná dozrát i poté, co okolík usekneme a ponecháme jej ležet. Při sekání v této fázi vývoje je nezbytně nutné odstranit pokosené kvetoucí rostliny z lokality a na vhodném místě je nejlépe spálit.

Bolševník po prvním posekání, zejména na zemědělsky obhospodařovaných pozemcích, často volí strategii, při které vyroste jen minimální listová růžice a krátký (cca 0,5 m) stvol s menším složeným okolíkem květů, který se snaží rychle vykvést a vytvořit semena. Celé to nastává do cca 3 týdnů po seči. Druhá seč musí proto následovat cca 2 – 3 týdny po první, protože jen tak dojde podle zkušeností k největšímu oslabení rostlin a porostů a je zabráněno tvorbě semen na lokalitě. Vzhledem k obrovské vitalitě rostlin je potřeba 2x pokosené porosty dále kontrolovat a v případě potřeby ještě jednou či dvakrát pokosit. Kontrolu je vhodné provádět na konci července nebo v srpnu, pokud dojde k výskytu nových kvetoucích rostlin, je třeba pozemek posekat a poslední kontrolu provádět koncem září. Třetí a případně i čtvrtou seč je na hustě zapojených plochách (pokryvnost nad 50 %) zejména v počátcích projektu vhodné provádět i v případě, že rostliny na lokalitě nekvetou, ale pouze vytvářejí listové růžice, porost se i tím oslabuje a v příštích letech je zásah účinnější.

Výhody:  Sekání lze bez problémů použít ve všech zónách ochrany CHKO a v pásmech ochrany povrchových i minerálních vod, v CHOPAV apod. Na přístupných pozemcích lze využít zemědělskou mechanizaci.

Nevýhody: Sekání pouze zabraňuje tvorbě nových semen a jejich doplňování do půdní banky semen, opatření je proto nutné provádět několik let po sobě a vícekrát za rok, rychlost ústupu bolševníku z lokality je poměrně pomalá (5 a více let). Při sekání zejména křovinořezy dochází k ohrožení pracovníků rozstřikující se šťávou. Většina ploch je pro mechanizaci nepřístupná. Sekání mačetou nebo lopatou je značně fyzicky namáhavé.

Přesekávání kořenů

Další použitelnou metodou je přesekávání kořenů, to je však reálné provádět pouze u porostů méně rozsáhlých, cca do 200 rostlin na jedné lokalitě.

Přesekávání kořenů se většinou provádí běžným rýčem s ostrým koncem. Kořeny přesekáváme

brzy na jaře rýčem a zásah v případě potřeby opakujeme uprostřed léta. Kořen by měl být přerušen

aspoň 10 cm pod kořenovým krčkem, aby byla zasažena dělivá pletiva (meristémy) v této části, díky kterým rostliny snadno obrůstají (regenerují). Vyryté kořeny ponecháme na povrchu půdy vyschnout, u zamokřených lokalit je žádoucí jejich odstranění z lokality.

Vyrývání
Vyrývání

Výhody: Jde o jedinou nechemickou metodu, která konkrétní rostlinu bolševníku bezprostředně zahubí, rostlina již neregeneruje.

Nevýhody: Jedná se o nejpracnější a fyzicky nejnáročnější metodu likvidace a tím je také nejdražší. Pokud se provádí v nevhodnou dobu (v době květu) musí se i vyryté rostliny z lokality odstranit, na mokrých pozemcích je nutné odstranit vyryté kořeny, protože mají obrovskou regenerační schopnost.

Pastva

Tam, kde je hospodařeno v režimu agroenvi a ekozemědělství byly zásahy, jako je sekání či vyrývání rostlin koordinovány o dohodě s vlastníky a nájemci a budou doplněny pastvou ovcí a hovězího dobytka.

Spasená rostlina
Spasená rostlina

Výhody: Pravidelná pastva vede postupně ke vzniku zapojených travních porostů, ve kterých má bolševník menší příležitost k vyklíčení a uchycení. Je to nejlevnější metoda.

Nevýhody: Pozemky musí být oploceny, zvířata musí mít přístup k vodě, zvyknout si na bolševník, kontakt s rostlinou jim může působit zdravotní problémy, zejména holých a nepigmentovaných částech těla, musí se kontrolovat a posekat případné „nedopasky“.

Chemické

Bolševník stejně jako ostatní dvouděložné rostliny je citlivý vůči systémovým herbicidům s účinnými látkami jako je glyphosate (obsažený např. v přípravku Roundup Biaktiv) nebo triclopyr (např. v přípravku Garlon). Přípravky s obsahem triclopyru nemají negativní účinky na klíčící trávy a jimi ošetřené pozemky rychle zarůstají travou, která vykonkuruje mladé rašící rostlinky bolševníku a během 1 – 2 sezon jsou některé lokality téměř bez bolševníku.

Bodová aplikace
Bodová aplikace

Vhodný herbicid je třeba vybírat nejen s ohledem na ekonomickou stránku, ale i na možná omezení zákony a předpisy, a to zejména v blízkosti vodních ploch a toků a v chráněných územích. Dále je třeba znát jeho možný vliv na ostatní organismy (vodní rostliny a živočichy), životní prostředí a lidské zdraví. Důležitým vodítkem je rozhodnutí o registraci, které se vydává ke každému přípravku a definuje možnosti jeho použití. Herbicidy je potřeba aplikovat brzy na jaře, kdy jsou porosty dobře průchodné, listové růžice jsou již plně vyvinuté, ale rostliny jsou vysoké maximálně do cca 0,5 m, aby docházelo k postřiku listů shora a aby se aerosol nerozptyloval do širokého okolí. Postřik je vhodné aplikovat v průběhu měsíce května, jakmile rostlina začne tvořit květní stvol, herbicidy již na ní v obvyklých dávkách nepůsobí a zvýšení koncentrace není vhodné s ohledem na okolní porosty. A ochranu přírody. Aplikaci herbicidu provádíme za bezvětří a za suchého počasí, Garlon v koncentraci 1  – 1,5 %, Roundup v koncentraci 4%, důležité pro úspěch aplikace je také celková dávka postřiku na hektar, ta činí cca 200 l/ha. V případě zásahu v biologicky hodnotných oblastech, na plochách se smíšenou vegetací, v blízkosti vodních ploch a v chráněných územích (mimo 1. a 2. zónu)bude postřik aplikován za pomoci nástavců umožňujících přesný zásah nežádoucích rostlin. Postřiky může provádět pouze osoba k tomu kvalifikovaná dle zákona č. 326/2004 Sb.

Výhody: Herbicidy jsou obecně považovány za relativně levný prostředek kontroly. Zásah je zpravidla vysoce účinný a je rychle dosaženo vytčeného cíle. Po postřiku se uvolněné místo „na slunci“ zpravidla samo zaplní klíčícími trávami, které rychle odnožují a kompletují o zdroje s klíčícími semenáčky bolševníku.

Nevýhody: Ohrožení okolních porostů herbicidy v případě nedodržování pravidel pro používání chemických přípravků. Velká závislost na povětrnostních podmínkách – bezvětří, do cca 3 hodin po zásahu nesmí pršet, do 24 hodin nesmí přijít přívalový déšť nebo vydatnější srážky. Nutnost proškolení pracovníků, nutná přítomnost pracovníka, který má osvědčení o způsobilosti pro práci s jedy.

Po aplikaci postřiku

Na rozsáhlých plochách a na lokalitách s pokryvností od 50 do 100 % bude používán plošný postřik, motorové rosiče a nesené zemědělské postřikovače vzhledem k možnému poškození okolních pozemků používány nebudou.

Plochy s pokryvností menší než 50 % budou ošetřeny bodovým postřikem.

Na plochách v 1. a 2. zónách, v I. a II. pásmu hygienické ochrany vod budou na základě výjimky použity metody typu nátěr formou knotového aplikátoru na řeznou plochu nebo nátěr listů. Každá taková aplikace bude projednána s příslušným orgánem ochrany přírody a ochrany vod.

Zásah chemickými prostředky bude na území CHKO ohlášen pro konkrétní oblasti v dostatečném časovém předstihu před aplikací herbicidů.

Účinné kontroly bolševníku lze dosáhnout kombinací jednotlivých metod. Pokud například na začátku sezóny aplikujeme herbicid a posléze dochází jen k mírné regeneraci, můžeme přeživší rostliny odstranit přeseknutím kořenů. Pokud je naopak porost hustý a vysoký, aplikace herbicidu nebude účinná, protože rostliny ukryté v podrostu zásah nepostihne. V takovém případě je vhodné rostliny nejdříve pokosit a herbicid aplikovat až na listovou plochu regenerujících rostlin.